|
|
Zpracování a analýza oftalmologických obrazů a dat
Brož, Petr ; Hozman, Jiří (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
V práci je podán stručný přehled anatomie a fyziologie rohovky. Dále jsou uvedeny základní nezánětlivé degenerace rohovky. Poté jsou vysvětleny základní fyzikální principy přístrojů vyšetřujících rohovku – keratometrie, pachymetrie, Michelsonův interferometr a optická koherentní tomografie. V závěru teoretického úvodu je vysvětlen základní princip laserové korekční operace typu LASIK. Praktická část je zaměřena na dva hlavní cíle. Prvním cílem je navržení algoritmu v programovém prostředí Matlab pro automatickou detekci povrchu rohovky a následný výpočet tloušťky rohovky a velikosti komorového úhlu. Cílem druhého úkolu praktické části je určení okolí lamely a provedení jeho základní obrazové analýzy s výhledem na následnou detekci celé části lamely.
|
|
|
The role of transcription factors in mouse eye development
Sunny, Sweetu Susan ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent) ; Fafílek, Bohumil (oponent)
Vidění /zrak je složitý proces, který začíná přenosem a lomem světla přes vysoce specializovanou průhlednou tkáň nazývanou rohovka. Rohovka slouží jako ochranná bariéra a přispívá k zaostřovací schopnosti oka. Vývoj savčí rohovky sestává z několika fází, zahrnující tvorbu rohovkového epitelu (CE), rohovkového stromatu a endotelu (CEn) během embryogeneze, následované postnatální stratifikací epitelu a pravidelnou obnovou odlupovaných povrchových buněk epitelu. Transkripční faktor Paired box protein (Pax) 6 je evolučně konzervovaný transkripční factor, důležitý pro správný vývoj oka. Pro další porozumění úloze Pax6 při vývoji rohovky jsme využili systém Cre-loxP k selektivní inaktivaci Pax6 ve dvou tkáních oka, konkrétně postnatálním CE a tkání "epitelu očního povrchu" (OSE) (rohovka, limbus a spojivka). Vytvořili jsme novou transgenní myší linii s postnatálně specifickou expresí Cre-rekombinázy v CE, Aldh3-Cre. Inaktivace Pax6 v postnatálním CE pomocí Aldh3-Cre vedla k abnormálně tenké rohovce s defekty v buněčné adhezi. Tím jsme přímo prokázali, že Pax6 hraje klíčovou roli v postnatálním vývoji rohovky. Poté jsme selektivně inaktivovali Pax6 v OSE pomocí další specifické myší linie K14- Cre. U těchto myší docházelo ke "konjunktivalizaci" CE a epitelu limbu (přeměně tkáně CE a limbu v tkáň...
|
|
|
Immunomodulatory and differentiation properties of MSCs in a mouse model of the injured cornea and retina
Kössl, Jan ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent) ; Heissigerová, Jarmila (oponent)
Kmenové buňky obecně představují potenciál pro léčbu řady onemocnění a poruch, které jsou v dnešní době léčitelné pouze obtížně nebo s řadou vedlejších účinků. Mezi dnes velmi zkoumané kmenové buňky patří námi použité mezenchymální kmenové buňky (MSCs, mesenchymal stem cells). MSCs mají značný imunomodulační a regenerační potenciál pro terapii degenerativních poruch a závažných poškození různých částí oka nebo i dalších orgánů. Stejně tak by jejich aplikace mohla sloužit jako podpůrná léčba při transplantacích rohovky a jiných zánětlivých stavech oka. Při studiu těchto imunomodulačních vlastnosti MSCs jsme se zaměřili především na jejich schopnost diferenciace v buňky různých tkání (v našem případě rohovkového epitelu a sítnice), produkci imunomodulačních molekul v zánětlivém prostředí, schopnosti migrace do místa poškození a jejich lokální protizánětlivé, regenerační a antiapoptotické působení. Terapeutické účinky MSCs jsme testovali na myším modelu poškození povrchu oka, modelu degenerace sítnice a mechanismus tohoto účinku jsme testovali v in vitro modelech s explantáty těchto tkání. Při léčbě závažných poškození rohovky je již používána terapie pomocí limbálních kmenových buněk. Tato léčba je však vhodná pouze pro určité malé procento pacientů, u kterého je potřeba tyto kmenové buňky získat ze...
|
|
|
The role and function of stromal enzymes in keratoconus pathogenesis
Ďuďáková, Ľubica ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Svozílková, Petra (oponent) ; Ardan, Taras (oponent)
Lubica Dudakova Doctoral Thesis ABSTRAKT Keratokonus (KC) je nezánětlivé onemocnění rohovky, při kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje pravděpodobně v důsledku poruch ve vazbě kolagenních vláken. Je jednou z nejčastějších indikací k transplantaci rohovky. KC je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí i genetické faktory, nicméně přesná příčina onemocnění ani její mechanismus nebyly zatím objasněny. Cílem práce bylo porovnat výskyt a aktivitu enzymů lysyl oxidáz (LOX a LOX-like enzymy), které katalyzují vznik vazeb mezi elastinovými a kolagenními vlákny v kontrolních lidských rohovkách a v explantátech získaných při transplantaci od pacientů s KC. Zaměřili jsme se i na onemocnění asociované s výskytem KC a pokusili se najít jejich společné znaky. Provedli jsme studii ověřující asociaci jednonukleotidovych záměn (SNPs) v genech pro LOX a hepatocytární růstový faktor (HGF) s výskytem KC. V našem výzkumu jsme použily metody buněčné a molekulární biologie (tkáňové kultury, imunohisto- a imunocytochemie, mikroskopie, měření aktivity enzymů pomocí fluorometrie, genotypování a přímé sekvenování) a statistickou analýzu. Prokázali jsme přítomnost celé rodiny lysyl oxidáz v kontrolní i KC rohovce, ve které jsme pozorovali pokles intenzity a nepravidelné rozmístění LOX, propeptidu LOX, LOXL2 a LOXL3....
|
|
|
Expression of endogenic lectins and their glycoligands in the tear fluid, human corneal and conjunctival epithelium under physiological and disease conditions
Hrdličková, Enkela ; Filipec, Martin (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíl: Lektiny hrají důležitou roli v mnoha biologických procesech. Cílem této práce bylo analyzovat expresi endogenních lektinů a jejich glykoligandů v slzách a také v epitelu lidské rohovky, případně spojivky, a to jak u fyziologických, tak i u patologických stavů. Dále jsme se zabývali lidskou protilátkou Galα1,3Gal-R, která je zodpovědná zejména za hyperakutní rejekci xenotransplantátu. Snažili jsme se prozkoumat její lokalizaci v epitelu lidské rohovky, slzné žláze a slzném filmu. Materiál a metodika: Zkoumali jsme lidské tkáně (slzné žlázy, slznou tekutinu, spojivku, rohovku, epidermis, keratinocyty a kultivovaný epitel rohovky), i prasečí tkáně (rohovka, játra a epidermis). Endogenní galektiny (galektin-1, -3 a -7) byly detekovány pomocí imunohistochemických metod. Vazebná místa pro galektiny, stejně jako vazebná místa pro rostlinný lektin aglutinin extrahovaný z rostliny Dolichos biflorus, byla lokalizována lektinovou histochemií. Reverzní lektinová histochemie byla použita při studiu vazebné reaktivity endogenních lektinů označené pomocí (neo)glykoligandů. Pomocí přírodních lidských biotinylovaných IgG anti -galaktosidů a -galaktosidů jsme zjistili reaktivní epitopy v lidské rohovce, slzných žlázách, slzné tekutině, kůži, svalových kapilárách a v prasečí rohovce, kůži a játrech. Exprese...
|
|
|
Phenotypical characterization of the healthy human cornea and the alterations caused by posterior polymorphous corneal dystrophy
Reinštein Merjavá, Stanislava ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Martínek, Jindřich (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Cíle: Cílem práce bylo charakterizovat pomocí vybraných protilátek zdravou lidskou rohovku a rohovku od pacientů se zadní polymorfní dystrofií rohovky (ZPDR). I když je toto onemocnění považováno za ojedinělé, v České republice se nachází jeden z největších souborů pacientů s tímto postižením. To velmi dobře umožnilo sledovat změny na úrovni klinické, buněčné i molekulární. Materiál a metody: K experimentům byl použit soubor 25ti kontrolních rohovek a soubor rohovek od 16ti pacientů se ZPDR. Imunocyto- a imunohistochemicky byly detekovány epiteliální (cytokeratiny) a mezoteliální márkry (mesothelin, kalbindin 2 a protein HBME-1) ve všech vrstvách kontrolních rohovek. Výskyt jednotlivých márkrů byl potvrzen i molekulárními metodami (RT-PCR a Western blot). U rohovek se ZPDR byly sledovány změny v expresi cytokeratinů a ve složení extracelulární matrix (kolagenu IV a VIII). Pro objasnění původu abnormálních endotelových buněk u pacientů se ZPDR po transplantaci rohovky, které způsobují relaps onemocnění, byly současně použity dva metodické postupy; nepřímá fluorescenční imunohistochemie a fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky: V rohovkách pacientů se ZPDR byly charakterizovány změny na úrovni exprese cytokeratinů v abnormálním endotelu (silná pozitivita pro cytokeratiny 7, 19, 8 a 18, slabší...
|
|
|
Use of corneal endothelium and amniotic membrane for transplantation purposes.
Šmeringaiová, Ingrida ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Netuková, Magdaléna (oponent) ; Čejková, Jitka (oponent)
Část I: Endotelové buňky tvoří zadní vrstvu rohovky a jsou důležité pro udržení její průhlednosti. Dysfunkční endotel lze obnovit pouze transplantací. Globální nedostatek rohovek dárců vyžaduje hledání alternativních způsobů léčby. Přípravu štěpu metodami tkáňového inženýrství komplikuje nízká proliferační kapacita endotelu. Dosud nebyl definován marker, jenž by byl exprimován pouze endotelem a nebyla potvrzena existence kmenových buněk pro endotel. Připravili a zavedli jsme protokol pro kultivaci endotelových buněk z tkáně určené k výzkumu, tj. korneosklerálních rimů získaných po transplantaci nebo rohovek vyřazených z transplantačního procesu. Sledovali jsme lokalizaci vybraných proteinů, včetně markerů kmenových buněk, v nativní tkáni a v primárních buněčných kulturách. Z jedné hypotermicky uskladněné tkáně jsme připravili až 6,4 cm2 buněk endotelu, které měli buněčné rysy srovnatelné s nativním endotelem. Tímto přístupem lze zvýšit množství endotelu pro výzkumné či transplantační účely. Pomocí nepřímé imunohistochemie jsme prokázali, že žádný z dříve navrhovaných molekulárních markerů endotelu není pro tyto buňky specifický a detekovali jsme expresi markerů kmenových buněk v celé vrstvě endotelu. Na modelu prasečí rohovky jsme po navození cenrálního poškození endotelu sledovali jeho reparační...
|
|
|
Use of the nanofiber scaffold for transfer of stem cells onto the injured ocular surface in mouse experimental model
Kössl, Jan ; Zajícová, Alena ; Heřmánková, Barbora ; Javorková, Eliška ; Boháčová, Pavla ; Holáň, Vladimír
Corneal damage is one of the most common causes of impaired vision or even blindness. When the injury is more extensive and the limbal region is involved, the natural regeneration of the cornea is not sufficient. Such damage can lead to the limbal stem cell deficiency (LSCD). The only option for LSCD treatment is transplantation of the limbal tissue or a transfer of limbal stem cells (LSCs) cultured from the healthy eye. The allogenic transplantation of the limbus or cultivated LSCs with a systemic administration of immunosuppressive drugs is needed in the case of bilateral LSCD. Nevertheless, the cell therapy is very promising approach for LSCD treatment. Transplantation of mesenchymal stem cells (MSCs) seeded on an appropriate scaffold turned out to be a suitable therapy of the LSCD. In our experimental model of LSCD we use nanofiber scaffold for MSC and LSC cultivation and for transplantation of these cells onto the chemically injured mouse eye. MSCs have immunosuppressive and immunomodulatory properties. We showed that MSCs have the ability to inhibit production of molecules associated with the inflammation and support epithelial regeneration in the damaged cornea. These inhibitory properties were confirmed in both in vitro and in vivo mouse model. Results thus showed beneficial effects of stem cell transplantation for murine corneal healing and for suppression of a local immune reaction which can impede the healing process. Such similarity of in vivo and in vitro results allows us further experiments to clarify mechanisms of MSC regenerative and healing properties after the transplantation onto the injured cornea.
|
|
|
The culture of limbal and mesenchymal cells on various feeders for their use in ophthalmology.
Trošan, Peter ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Heissigerová, Jarmila (oponent) ; Netuková, Magdaléna (oponent)
P.Trošan Ph.D. Thesis Abstrakt Deficience limbálních kmenových buněk (LSCD) je onemocnění charakterizované poruchou, nedostatkem či absencí limbálních kmenových buněk zodpovídajících za homeostázu a obnovu rohovkového epitelu. Důsledkem onemocnění je zánět na povrchu oka, neovaskularizace a ztráta transparence rohovky, což může vézt až ke ztrátě vidění. Prakticky jedinou formou léčby je transplantace limbální tkáně nebo kultivovaných limbálních epitelových buněk (LECs) na poškozený povrch oka. Lidská amniová membrána (HAM) je přitom využívaná jako nosič pro kultivaci LECs a uplatňuje se i v léčbě povrchu oka včetně LSCD. Předkládaná dizertační práce se zabývá buněčnou terapií LSCD, zejména inovací kultivačních podmínek pro limbální epitelové buňky a přípravou vhodného nosiče pro přenos buněk na poškozenou rohovku. V průběhu studia jsem použil široké spektrum metod, např. kultivaci různých typů buněk (LECs, mezenchymálních kmenových, amniových epitelových, spojivkových epitelových, pohárkových a 3T3 buněk), imunohistochemii a imunocytochemii, mikroskopii, proliferační testy a testy tvorby kolonií, reverzní transkripční a kvantitativní real- time PCR a statistickou analýzu. Během studia jsem se podílel na přípravě protokolu pro zlepšení kvality kultivace limbálních epitelových buněk bez použití xenogenních...
|
|
|
The role and function of stromal enzymes in keratoconus pathogenesis
Ďuďáková, Ľubica ; Jirsová, Kateřina (vedoucí práce) ; Svozílková, Petra (oponent) ; Ardan, Taras (oponent)
Lubica Dudakova Doctoral Thesis ABSTRAKT Keratokonus (KC) je nezánětlivé onemocnění rohovky, při kterém se rohovka ztenčuje a vyklenuje pravděpodobně v důsledku poruch ve vazbě kolagenních vláken. Je jednou z nejčastějších indikací k transplantaci rohovky. KC je multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku se podílí i genetické faktory, nicméně přesná příčina onemocnění ani její mechanismus nebyly zatím objasněny. Cílem práce bylo porovnat výskyt a aktivitu enzymů lysyl oxidáz (LOX a LOX-like enzymy), které katalyzují vznik vazeb mezi elastinovými a kolagenními vlákny v kontrolních lidských rohovkách a v explantátech získaných při transplantaci od pacientů s KC. Zaměřili jsme se i na onemocnění asociované s výskytem KC a pokusili se najít jejich společné znaky. Provedli jsme studii ověřující asociaci jednonukleotidovych záměn (SNPs) v genech pro LOX a hepatocytární růstový faktor (HGF) s výskytem KC. V našem výzkumu jsme použily metody buněčné a molekulární biologie (tkáňové kultury, imunohisto- a imunocytochemie, mikroskopie, měření aktivity enzymů pomocí fluorometrie, genotypování a přímé sekvenování) a statistickou analýzu. Prokázali jsme přítomnost celé rodiny lysyl oxidáz v kontrolní i KC rohovce, ve které jsme pozorovali pokles intenzity a nepravidelné rozmístění LOX, propeptidu LOX, LOXL2 a LOXL3....
|
host ::
RSS.